Konopí a deprese
Minulé "chyby", budoucí řešení?
S nástupem nových technologií se moderní společnost znovu setkává s rostlinnou léčbou nejrůznějších fyzických a psychických zdravotních potíží. Ačkoli se v minulosti západní medicína od používání produktů na bázi konopí odkláněla, nyní západní země připravují půdu pro návrat této farmakoterapie (Zlebnik & Cheer, 2016). Ještě relativně nedávno nebylo konopí seté a jeho účinné složky legálně dostupné, což bránilo využití rostliny pro výzkumné účely a omezovalo možnosti jejího financování. Navíc, ačkoli léčebné využití konopí sahá až do doby 4000 let př. n. l., jeho použití při duševních poruchách bylo do značné míry omezeno kvůli naší neschopnosti izolovat účinné chemické složky (Zlebnik & Cheer, 2016). Konkrétně se zdá, že jedna složka – kanabidiol (CBD), nese větší terapeutický potenciál než druhá hlavní složka konopí – delta-9-tetrahydrokanabinol (THC). (García-Gutiérrez a kol., 2020). Od chvíle, kdy nám nová technologie umožnila izolovat CBD, se jeho terapeutickými vlastnostmi začala zabývat celá řada světových výzkumníků.
Duševní zdraví: CBD vs. THC
Zjistilo se, že technologický pokrok nám umožnil oddělit složky CBD a THC. Dalšími dvěma obory, které z uvedeného pokroku do značné míry profitovaly, jsou neurologie a neuropsychologie. Díky novým přístrojům používaným k pozorování a měření nervové aktivity dospělo množství výzkumníků k fascinujícímu zjištění, že CBD a THC mají zřejmě na mnoho oblastí mozku opačný vliv (Batalla a kol. 2014; Stanciu a kol., 2021). Tento účinek lze u jednotlivců pozorovat prostřednictvím jejich rozdílného subjektivního vnitřního prožívání i behaviorálních projevů. Navíc dochází k opačné aktivaci amygdaly – mozkového centra zodpovědného za reakce na strach (Oberbarnscheidt & Miller, 2020). Stanciu a kol. (2021) naznačují, že THC zvýšilo útlum amygdaly, zatímco CBD působilo opačně. Výzkum byl měřen a pozorován tak, že účastníci byli vystaveni úkolu vyvolávajícímu strach, kdy THC vyvolalo zkreslení pozornosti, které změnilo reakce subjektů na ohrožující tváře, které vykazovaly větší strach a úzkost. Ačkoli se jedná pouze o jeden příklad reakce amygdaly, mnoho dalších oblastí mozku vykazuje opačné reakce na tyto dvě složky (Batalla a kol. 2014; Stanciu a kol., 2021).
Psychologie také objevuje roli endokanabinoidního systému ve strachu, poruchách nálady a úzkostných poruchách (Bergamaschi, 2011). Tento systém je přístupný výhradně prostřednictvím konopí, což nabízí terapeutickou cestu. Celkově se pomalu ukazuje, že existuje základní mechanismus zodpovědný za nižší negativní afekty, stres, strach a úzkost u těch, kteří užívají CBD (Stanciu a kol., 2021). Kromě toho má CBD dobrý bezpečnostní profil, který nevykazuje žádné zneužívání ani závislost, a je nejvýznamnější nepsychotomimetickou složkou konopí, což znamená, že nemění vědomí ani nevyvolává psychotické stavy (Zlebnik & Cheer, 2016; Corroon & Phillips, 2018; Bergamaschi, 2011; Batalla a kol. 2014).
Život s depresí
V dnešní době se zdá, že slovo deprese ztratilo svůj význam, protože se dostalo každodenní konverzace. Dokonce i v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) autoři upozorňují, že „je třeba pečlivě zvážit odlišení normálního smutku a zármutku od velké depresivní epizody“ (Americká psychologická asociace, 2013, str. 177). Ačkoli traumatické události, silný stres, zneužívání návykových látek a jiný zdravotní stav mohou být predispozičními faktory pro depresi, negativní afekt může být také zdravou reakcí na tyto věci (Americká psychologická asociace, 2013; García-Gutiérrez a kol., 2020). Depresivní poruchy jsou charakterizovány různými kombinacemi příznaků, jako jsou „emoční, kognitivní, fyzické a behaviorální změny, včetně smutku, úzkosti, pocitu viny, podrážděnosti, zhoršené paměti, myšlenek na smrt a sebevraždu, ztráty motivace, poruch spánku nebo chuti k jídlu, únavy, zanedbávání povinností, změn osobního vzhledu a stažení se od ostatních“ (García-Gutiérrez a kol., 2020, s. 5). Dalším faktorem, který nám pomáhá odlišit normální smutek od deprese, je délka epizody. Minimální délka trvání epizody u dospělých, která splňuje výše uvedená kritéria a další specifikace, je u některých poruch dva týdny (např. velká depresivní porucha) a u jiných až dva roky (např. perzistentní depresivní porucha). Dalším kritériem, který musí být splněn, aby byla diagnóza potvrzena, je „podstatné strádání v sociální, pracovní a jiné oblasti“, což znamená, že diagnóza narušuje běžné fungování člověka (American Psychiatric Association, 2013, s. 209). Kromě toho deprese vede také k poruchám kognitivních funkcí (Khan a kol., 2020).
Deprese je komplexní diagnóza, která se může vyskytovat v kombinaci s úzkostnými poruchami až u 50 % jedinců (García-Gutiérrez a kol., 2020). Navíc více než třetina jedinců, kteří splňují kritéria pro zneužívání drog, trpí také depresí (Zlebnik & Cheer, 2016). Pokud se tato diagnóza vyskytuje v komorbiditě, zvyšuje se riziko sebevraždy. V současné době je sebevražda „druhou nejčastější příčinou úmrtí u lidí ve věku 15 až 29 let a nejčastější příčinou úmrtí u mužů před 40. rokem života“ (García-Gutiérrez a kol., 2020. s. 40). Dokonce deprese a úzkostné stavy s sebou nesou vysoké ekonomické náklady (v Evropě přibližně 170 miliard eur ročně). Máte-li podezření, že těmito stavy trpíte, neotálejte a vyhledejte odbornou pomoc.
CBD a deprese
Dvě studie, které analyzovaly uživatele CBD, zjistily, že deprese a poruchy nálady jsou velmi častými motivy pro tuto formu samoléčby (Corroon & Phillips, 2018, Leas a kol., 2020). Leas a kol. (2020), uvádí že téměř 64 % uživatelů účastnících se konkrétní diskusní skupiny na subredditu užívalo CBD k léčbě psychiatrického onemocnění, nejčastěji deprese. Jeden z uživatelů uvedl následující: „CBD mi pomohlo zklidnit mé splašené myšlenky a psychicky zpracovat věci, které mě normálně zahlcovaly“ (Leas a kol., 2020, s. 5). Ukázalo se také, že tato složka má protistresové účinky, pravděpodobně díky svému inhibičnímu účinku na sekreci adrenalinu a noradrenalinu – dvou hormonů, které se uvolňují člověk je vystaven stresu (Oberbarnscheidt & Miller, 2020; Ferber a kol., 2020). Vzhledem k tomu, že stres je predispozičním faktorem pro vznik deprese nebo příznaků podobných depresi i u lidí, můžeme si představit, jak by CBD mohlo pomoci při jejich léčbě (Zlebnik & Cheer, 2016).
CBD vykazuje slibné účinky také z neuropsychologického hlediska. Kanabidiol je agonistou receptoru 5-HT1A, který zvyšuje hladinu tryptofanu tím, že zvyšuje extracelulární 5-HTP (Ferber a kol., 2020; Khan a kol., 2020). Tryptofan se pak přeměňuje na serotonin, který je „již půl století teoreticky považován za hlavní patogenetický faktor deprese“ (Jacobsen, Medvedev, & Caron, 2012, s. 1). García-Gutiérrez a kol. (2020) také uvádějí, že CBD inhibuje zpětné vychytávání dopaminu, což zvyšuje jeho hladinu. Dopamin je další složkou, která hraje důležitou roli v motivaci a u jedinců trpících depresivními poruchami se nachází v nízkých hladinách. Podle Khana a kol. (2020) byla navíc CBD spojena se zvýšením šedé hmoty hipokampu (Zlebnik & Khan, 2020). Pokles šedé hmoty v této oblasti mozku je potenciálním ukazatelem depresivních epizod.
Posledním významným zjištěním v této oblasti, které pozorovali Oberbarnscheidt a Miller (2020), byla celková stimulace neurogeneze a synaptické plasticity. Celkově bylo v řadě výzkumů zjištěno zlepšení depresivních příznaků po podávání CBD po čtyřech a více týdnech. Oberbarnscheidt a Miller (2020) zjistili postupné zlepšování a pokles souvisejících poruch. García-Gutiérrez a další (2020) zaznamenali pokles depresivních příznaků u uživatelů konopí.
Přestože mnoho zdrojů podporuje léčebnou cestu užívání CBD při depresi, bylo by nemoudré neupozornit na určitá omezení. Za prvé, mnoho studií, které uvádějí zlepšení depresivních příznaků, hodnotilo subjekty s již existujícími stavy chronické bolesti, zneužívání konopí nebo jiných návykových látek, roztroušenou sklerózou a dalšími (Bartoli a kol., 2021; García-Gutiérrez a kol., 2020; Laczkovics a kol., 2021). Ačkoli to ukazuje, že osoby trpící těmito stavy mají šanci zmírnit své depresivní příznaky užíváním CBD, výsledky nelze spolehlivě zobecnit na osoby bez těchto již existujících stavů. Za druhé, výzkum léčby kanabidiolem je teprve v plenkách, proto je jeho oficiální schválení ještě daleko. Dokud se neobjeví další výzkum, můžeme se rozhodnout spoléhat na aktuálně dostupné informace, které naznačují potenciál užívání CBD při depresi.
